Sedaa znamená v Perštině hlas. Spojuje tradiční mongolský folklor s hudbou orientální, čímž vzniká výjimečný a fascinující zvuk. Zpěváci Nasaa Nasanjargal a Naraa Naranbaatar, kteří vystudovali hrdelní zpěv v rodném Monglosku, spolu s virtuózním cimbálistou Genzorigem Davaakhuu a íránským multiinstrumentalistou Omidem Bahadorim vás zavedou do exotického světa mezi Orientem a mongolskou stepí. Základ skladeb tvoří přirozený zvuk tradičních nástrojů a využití starobylých nomádských pěveckých technik, při nichž zpěvák zpívá několik tónů najednou. Rezonující hluboké tóny a harmonický hrdelní zpěv doprovázený na tradiční smyčcový nástroj morin khuur, tzv. koňské housle, perlivý zvuk 120ti strunného kladívkového cimbálu a pulzující orientální rytmus vytvářejí dohromady mystický hudební zážitek.

 

Jméno Attwenger pochází ze starého čtyřverší, které kdysi dávno vysílaly regionální stanice a Markus Binder a Hans-Peter Falkner si ho přivlastnili. Od roku 1991 se Attwenger neustále proměňuje. Markus Binder hraje na bicí, Hans-Peter Falkner na akordeon. Oba zpívají. Ve svých skladbách rádi využívají současnou elektroniku. V Rakousku patří Attwenger mezi novátory, kteří míchají folklor s punkem, rockem, hip-hipem a elektronikou. „Nemám ponětí, o čem to všechno je, ale moc se mi ten noise líbí.“ John Peel, BBC

 

Dad Horse Ottn se narodil na zpustlém hřbitově v divočině Jižní Karolíny. Nebo to bylo v Německu? Vlastně ano, je to Němec! Býval to chuligán a mizernej punk rocker, až uviděl světlo. Světlo bendža. Svatý Pán Bůh Ježíš Kristus mu řekl, že má zpívat, zpívat s bendžem, bubnem a kazoo. Načerpal inspiraci z apalačského gospelu a z hlubin vlastní zjizvené duše a začal kázat Slovo skrz syrovou, ale čistou píseň. Jeho písně jsou o spasení a vykoupení - nenesou však náboženské poselství, nýbrž duchovní zkušenost: Zkušenost Táty Koně. Buďme vděčni za to, bratři a dámy, hříšníci a striptérky, že si můžeme poslechnout Tátu Koně, který nás provede temnou nocí.

 

V hudbě kapely La Replik z Bordeaux najdete dozvuky francouzského hospodského šramlu okořeněného country a punkem. Nedávno vydali třetí album „de l´amour, de la mer et de la mort“ (o lásce, smrti a moři) a přibrali tři nové členy, kteří oživili starý repertoár. Obrozená kapela vdechla neklidným street punkovým písničkám jakoby slyšeným v přístavním lokálu novou energii, která roztančí mrtvé i opilé námořníky.

 

Die Wallerts jsou zvěstovatelé stylu humppa v Německu. Humppa je hudební termín z Finska, objevil se v padesátých letech a označuje rychlou hudbu na dvě doby. Údajně ho vymyslel novinář Antero Alpola pro svou zábavnou rozhlasovou šou. Pravděpodobně si ho vypůjčil na mnichovském Oktoberfestu, jehož účastníci označovali termínem oompah styl místních kapel. První doba zní jako hump a druhá jako pa. Ke stylu humppa patří i předělávky dávných hitů – vše se hraje na dvě doby a rychle. Humppa je dupárna, parodie, sebeironie, vodka, energie.